Expanze na Slovensko: jak získat důvěru slovenských zákazníků

29. 6. 2026
Jan Pastrňák

Bývá pravidlem, že první zemí, kam e-shop expanduje, je Slovensko. Je to díky tomu, že čeština a slovenština mají stejný základ. Slováci sice česky bez problému rozumí, což v začátcích svádí k využití české podpory, ale pro dlouhodobou důvěru zákazníků a vysoké prodeje je rodilá slovenština nutností.

Na začátek bychom si měli říct, že existují dvě možné cesty – ponecháte český e-shop a pouze přidáte možnost doručení na Slovensko nebo kompletně přeložíte a připravíte novou jazykovou mutaci e-shopu. Za nás je určitě lepší varianta mít e-shop kompletně přeložený, opatřit ho vlastní doménou pro daný stát a používat správné obchodní podmínky a o tom vlastně tento seriál o expanzi je.

Opět před začátkem přípravy platí zlaté pravidlo – udělejte si průzkum lokálního trhu! Není zde již někdo větší, kdo prodává podobný sortiment? Slovenský spotřebitel má v průměru nižší kupní sílu a je vysoce citlivý na cenu. Pokud prodáváte dražší nebo prémiové zboží, bez upravené strategie můžete na tamním trhu velmi snadno narazit. Není tedy nic lepšího než před samotným pálením času na přípravě nové jazykové mutace věnovat pár hodin průzkumu trhu.

Pokud vám analýza potvrdí, že expanze dává smysl, a rozhodnete se pro plnohodnotnou slovenskou verzi e-shopu, pojďme se podívat, v čem se tamní trh zásadně liší a kde naopak platí stejná pravidla hry:

1) Logistika

Slovenský logistický trh funguje obdobně jako ten český, mění se v podstatě jen názvy konkrétních dopravců. Klíčové je však správně nastavit procesy na pozadí a pohlídat si drahé mezinárodní příplatky.

  • Zásilkovna – Na Slovensku funguje procesně zcela totožně, pouze pod mezinárodním názvem Packeta.
  • PPL – Zásilku podáte běžným způsobem v ČR, ale na slovenské straně ji zákazníkovi doručí společnost SPS, která má na tamním trhu silné jméno.
  • GLS – Operuje v rámci jedné nadnárodní sítě, takže balík předaný v Česku doručí slovenská pobočka téže značky.

2) Platební metody

Ekosystém platebních metod je v základu velmi podobný jako v Česku, hlavním rozdílem je však měna EUR. Pro efektivní provoz e-shopu je nutností založení eurového podnikatelského účtu. Jedině tak zajistíte, že vám veškeré tržby budou chodit přímo v eurech a vyhnete se skrytým a nevýhodným měnovým konverzím ze strany bank.

  • Dobírka – Zatímco v Česku popularita dobírky prudce klesá, na Slovensku je stále pevnou součástí nákupního chování – volí ji v průměru 40 až 50 % zákazníků. Umožní vám ji všichni hlavní dopravci a v začátcích expanze je její nasazení prakticky povinné. Pro slovenské zákazníky, kteří vaši značku ještě neznají, představuje dobírka záruku bezpečného nákupu. Jakmile u vás úspěšně nakoupí poprvé, u dalších objednávek již mnohem ochotněji zvolí platbu předem kartou.
  • QR platba – Chcete-li slovenským zákazníkům nabídnout komfort rychlé platby převodem, na který jsou zvyklí z ČR, narazíte na technickou bariéru. Český formát QR kódů na Slovensku nefunguje; tamní trh využívá vlastní národní standard s názvem PAY by square. Mnoho tuzemských e-shopových platforem a ERP systémů má s generováním tohoto formátu problém, naše řešení Omnibeast má však slovenské QR platby integrované přímo v základu.
  • Platební brána – Při startu na Slovensku často nemusíte měnit dodavatele. Můžete zůstat u své stávající brány (Slováci běžně znají a důvěřují poskytovatelům jako GoPay nebo ComGate), pouze je potřeba zažádat o aktivaci druhé měny (EUR). Pokud však chcete být maximálně prozákazničtí, vyplatí se zvážit integraci lokálního lídra typu TrustPay. Jde o jednoho z nejstarších hráčů na slovenském trhu, který tamním zákazníkům nabízí stoprocentní komfort v podobě nativních domácích bankovních tlačítek.

3) DPH a daňové režimy

Slovensko uplatňuje jiné sazby DPH než Česká republika. Pokud se rozhodnete na tamním trhu prodávat jako plátce DPH, musíte počítat s tím, že základní sazba činí 23 % (namísto českých 21 %). V praxi se budete pohybovat v jednom ze tří následujících daňových scénářů:

  • celoevropský limit pro prodej na dálku ve výši 10 000 EUR za kalendářní rok. Dokud vaše prodeje do ostatních zemí EU tuto hranici nepřekročí, fakturujete slovenským koncovým zákazníkům (B2C) běžnou českou DPH (21 %) a daň odvádíte svému finančnímu úřadu v ČR.
  • Režim OSS (Nad limit 10 000 EUR): Jakmile hranici 10 000 EUR překročíte, musíte v e-shopu přepnout sazbu daně na slovenskou (nejčastěji 23 %). Nemusíte se však registrovat na slovenských úřadech. Využijete unijní režim OSS (One Stop Shop), do kterého se přihlásíte v ČR. Daň za všechny slovenské objednávky pak odvádíte jednou hromadnou platbou českému finančnímu úřadu, který peníze sám přepošle slovenské straně.
  • B2B prodej (Reverse charge): Pokud prodáváte slovenským firmám, které jsou plátci daně, obchod probíhá v režimu přenesené daňové povinnosti. Slovenským partnerům vystavíte fakturu zcela bez DPH a oni si daň přiznají a vyměří sami na Slovensku. Podmínkou je, že si v evropském systému VIES ověříte platnost jejich slovenského DIČ (IČ DPH) a zboží fyzicky opustí ČR s místem doručení na Slovensku.

4) Obchodní podmínky a legislativní pasti

Správnému nastavení všeobecných obchodních podmínek (VOP) se vyplatí věnovat maximální pozornost hned od začátku. Je to ta nejlepší investice, která vás ochrání před zbytečnými spory se zákazníky a především před nekompromisními pokutami ze strany Slovenské obchodní inspekce (SOI). Slovenská e-commerce legislativa se totiž od té české v mnoha bodech zásadně liší. Na které oblasti si musíte dát největší pozor?

  • Aktualizace podle nového zákona (č. 108/2024 Z. z.): Častou chybou českých e-shopů je, že své VOP pouze mechanicky přeloží do slovenštiny a ponechají v nich odkazy na české zákony. Na Slovensku přitom platí zcela nový Zákon o ochraně spotřebitele, který kompletně zrušil starší předpisy a změnil například terminologii kolem reklamací. Odkazy na neplatnou legislativu jsou pro slovenskou inspekci nejjednodušším terčem k udělení pokuty.
  • ARS (Alternativní řešení sporů) – Slovensko je mimořádně nekompromisní v oblasti informování spotřebitelů o možnostech mimosoudního řešení sporů. Ve slovenských VOP musí být explicitně uvedeno:

    Právo na žádost o nápravu: Zákazník musí mít jasně popsáno, jak postupovat, pokud není spokojen s vyřízením své reklamace. Text musí obsahovat přesný postup pro případ, že e-shop jeho žádost zamítne nebo na ni do 30 dnů vůbec neodpoví.

    Aktivní a funkční odkazy: VOP musí obsahovat přímé, klikatelné odkazy na webové sídlo Slovenské obchodní inspekce (SOI) a na evropskou platformu RSO (řešení sporů online). Chybějící nebo nefunkční odkazy jsou v praxi tím nejčastějším důvodem k postihu.
  • Reklamace a vady –  Nový slovenský zákon přinesl zásadní revoluci v reklamačních procesech, která se od českého standardu liší. Klíčové jsou zejména tyto dvě změny:

    Subjektivní lhůta: Spotřebitel má nově obecnou 2měsíční lhůtu na vytknutí vady od momentu, kdy ji zjistil (nejpozději však do 2 let od dodání zboží).

    Přiměřená lhůta: Tradiční pevná lhůta 30 dnů na vyřízení reklamace byla nahrazena pojmem „přiměřená lhůta“ (tedy nejkratší možný čas na opravu či výměnu s přihlédnutím k povaze zboží). V praxi se sice z provozních důvodů stále doporučuje 30 dnů nepřekračovat, avšak definice ve vašich VOP musí striktně odpovídat této nové slovenské terminologii.

5) Marketing a zbožové srovnávače

Zatímco v Česku svádí tvrdý boj o zákazníky Heureka.cz se Zboží.cz od Seznamu, na Slovensku je situace na trhu úplně jiná. Domácí vyhledávač typu Seznam zde neexistuje, což zásadně mění rozložení sil v online marketingu a dává vám jasný směr, kam zaměřit rozpočet:

  • Heureka.sk (Absolutní monopol): Na slovenském trhu srovnávačů drží Heureka drtivý podíl. Pokud na ní neinzerujete, pro velkou část zákazníků neexistujete. Slováci navíc na odznak „Overené zákazníkmi“ dají ještě o něco více než Češi. Pro nový e-shop vstupující na trh je sbírání těchto recenzí naprostou alfou a omegou pro vybudování počáteční důvěry.
  • Google Nákupy (Skrytý vítěz): Vzhledem k absenci Seznamu má Google na Slovensku prakticky stoprocentní podíl ve vyhledávání. Kampaně v Google Shopping jsou zde proto extrémně efektivní, konkurence v aukcích bývá často čistší a pro řadu e-shopů představují vůbec nejvýkonnější prodejní kanál s nejrychlejší návratností.
  • Lokální alternativa (NajNákup.sk a Pricemania.sk): Pokud hledáte ryze slovenské srovnávače, narazíte na tyto dva hráče. Velikostně jsou sice daleko za Heurekou, ale v konkrétních segmentech (jako je elektronika, bílé zboží, dům a zahrada nebo kosmetika) dokážou stále přivést zajímavé konverze za rozumnou cenu za proklik.
  • Specializované katalogy (Móda a nábytek): Pokud prodáváte oblečení, doplňky nebo vybavení pro dům a zahradu, klasické srovnávače cen pro vás nebudou to hlavní. Slováci v těchto segmentech masivně nakupují přes slovenské mutace populárních agregátorů – konkrétně Glami.sk (móda) nebo Favi.sk a Biano.sk (nábytek a design).

Doporučení na konec

Slovenský zákazník je velmi citlivý na kvalitu překladu e-shopu. Pokud pozná, že jde o strojový překlad a některé výrazy nebo spojení nedávají smysl, může raději nakoupit u konkurence. 

Stejně důležité je i jednoduché a zákaznicky přívětivé řešení vrácení nebo výměny zboží. Nabídněte proto možnost bezplatného poštovného při odstoupení od kupní smlouvy či výměně zboží a komunikujte to jako jeden z hlavních benefitů. Právě obava z komplikovaného vracení do zahraničí bývá při rozhodování o nákupu u českého e-shopu jedním z klíčových faktorů.

A na závěr je dobré myslet i na lokální legislativní specifika, jako je například slovenská transakční daň.

Transakční daň

Pokud při expanzi navážete spolupráci se slovenským s.r.o. subjektem, vztahuje se na bankovní převody transakční daň ve výši 0,4 % z částky (maximálně 40 EUR za transakci). Pro samotný e-shop to nepředstavuje výraznou administrativní komplikaci, může se však promítnout do mírně vyšších cen některých služeb nebo dodavatelských nákladů.


Nezávazná schůzka, kde Vám zdarma poradíme a navrhneme řešení

Další

ČLÁNKY